Oblastní síň slávy

Uvedení do Síně slávy české turistiky 06. 04. 2024

Doktor Štolba se s rodinou přistěhoval do Pardubic z Nechanic koncem roku 1890 a byl nesmírně nadšen z celého města i okolí. Ve svých vzpomínkách na začátky v Pardubicích vzpomínal takto: "Ta rozkošná Zelená brána, jíž není rovno v celém království; to nádherné náměstí, plné starobylých domů se siluetou štítů, že ji musí pohledati, ten zajímavý vstup pernštýnskou a zámeckou ulicí, pak gotickou brankou ve vysoké zdi se střílnami a předhradím k mohutnému, pitoresknímu zámku starých Pernštýnů (…) věru málo je v Čechách měst, jež co do patiny rozkošného, starobylého zevnějšku rovnati by se mohly vnitřnímu městu pardubickému". Pardubice také nazýval "Plzní českého východu" především díky významnému železničnímu uzlu a soutoku řek Labe, Chrudimky a kanálu Halda.

V Pardubicích má doktor Štolba především pověst jako dramatik a veřejný činitel. Byl členem obecního zastupitelstva, předsedou výstavního výboru Umělecké výstavy v roce 1899, dále předsedou výstavního výboru velmi úspěšné Východočeské výstavy v Pardubicích v roce 1903. Výstavu navštívilo přes 200.000 osob. Hlavně však usiloval o postavení budovy Městského divadla a tato jeho snaha (základní kámen byl položen dne 16. 5. 1907) skončila úspěšně otevřením divadla v roce 1909. Divadlo bylo otevřeno Štolbovou hrou "1774" z historie Pardubic. Hra byla jednou z jeho asi třiceti her. Tyto aktivity trochu překrývají jeho průkopnické období v cestování a turistice. Byl rok v Americe, procestoval celou Evropu, navštívil Západní Indii a ve společnosti cestovatele Kořenského byl za polárním kruhem. Většinu těchto cest vykonal před svým pobytem v Pardubicích. Stýkal se s cestovatelem Holubem, s nímž patřil do cestovatelského klubu Vojty Náprstka. Po návratu z Ameriky přednesl v domě U Halánků dvě přednášky a byl zde označován jako nejvítanější host.

Dnes téměř zapomenutou, ale v té době významnou činností bylo vydávání cestopisů; Štolba byl jedním z prvních vynikajících českých cestopisců. Napsal 12 cestopisů (vycházely v letech 1873-1920) a tímto počinem se stal průkopníkem moderní české turistiky. Přispěl valnou měrou k tomu, že se čeští turisté odvažovali za hranice své vlasti. Díky nabytým zkušenostem z cestování mohl pořádat bezplatné přednášky o svých cestách. Na téma cestovatelských aktivit doktora Štolby byla zpracována bakalářská práce (z níž jsou některé údaje tohoto textu čerpány - Technická univerzita v Liberci, Lucie Řezníčková, 2011), v níž je popsáno 70 cestovatelských cílů doktora Štolby.

Vytvořeno 01. června 2024 .............................................................................................................................. Aktualizováno 01. června 2024