Slovensko - Súľov

Súľovské skály a okolí

Trasy připravil - Martin Horák 💻 chuichi.nagumo@seznam.cz.

Trasy mohou být upraveny dle počasí a fyzických dispozic účastníků.

Přihlášky - Přijímá od 1. 1. 2025 Dáša Ehrenbergerová, 💻 egova@seznam.cz, 📞 +420 739 569 070. 

Odjezd - V sobotu 12. července v 8:00 hodin z Pardubic z parkoviště za Zimním stadionem.

Návrat - V sobotu 19. července do 18:00 hodin.

Ubytování - Ve 3 a 4 lůžkových pokojích v penziónu Na Kopečku, Súľov 82, 013 52 Súľov, Slovensko.

Stravování - V penzionu polopenze, na trasách povětšinou z vlastních zásob.

Cena - Pobyt s polopenzí vyjde na ??? EUR. Doprava bude doúčtovaná dodatečně, dle skutečně najetých kilometrů. Při odhlášení se 30 dnů před odjezdem nutno počítat se stornopoplatkem.

Všeobecné pokyny - Všichni účastníci zájezdu by měli být ve vlastním zájmu oblečeni a obuti tak, aby je nepřekvapilo náhlé zhoršení počasí v horském terénu. K povinné výstroji do hor patří kvalitní obuv, čepice, nepromokavá bunda či pláštěnka, svetr a další dle vlastního uvážení. Stravování je zajištěno formou polopenze, během dne jsou nutné vlastní zásoby. Možnosti občerstvení na trasách jsou omezené, proto je nutné mít vlastní láhev s vhodným nápojem. Nezapomeňte na osobní lékárničku. Nezapomeňte na platné cestovní doklady. Před zájezdem doporučujeme absolvovat lékařskou prohlídku. Každý účastník se účastní zájezdu na vlastní nebezpečí a během zájezdu musí dodržovat pokyny vedoucího. Všichni účastníci zájezdu jsou pojištěni proti úrazu na základě pojistné smlouvy mezi Českým olympijským výborem a Pojišťovnou VZP, a.s. č. 131 000 1770. Nejvhodnějšími a nejskladnějšími zavazadly do autobusu jsou kufry. Autobus nás dopraví až na místo ubytování, nebalte proto své věci do krosen.

Ubytování na šest noci je zajištěno v městské ubytovně Brumov-Bylnice ve dvou až desetilůžkových pokojích za cenu 1 680,- Kč včetně místního poplatku. Cena za dopravu bude činit přibližně 1 300,- Kč. Předběžná cena pro účastníky činí pro členy TKSP do 26 let 2 600,- Kč, pro dospělé členy TKSP 2 800,- Kč a pro nečleny TKSP 3 000,- Kč.

Závaznou přihlášku na výlet je nutné podat na můj email zprazak@seznam.cz do 20. 06. 2025. Pokud se do tohoto termínu přihlásí dostatečný počet zájemců, sdělím přihlášeným zájemcům konečnou cenu výletu, aby za výlet zaplatili bezhotovostním převodem na účet TKSP vedený u Fio banky, číslo účtu 2401780377/2010, případně oznámím zrušení výletu.

Výlet je zařazen do kalendáře akcí KČT Synthesia Pardubice plánovaného období a oblasti KČT Pardubický kraj. Členové a nečlenové KČT jsou pojištěni během organizované akce, člen KČT i během organizované dopravy na akci u pojišťovny VZP a.s. IČO 271 16 193. Číslo pojistné smlouvy je 1310001770.

Nejvhodnějšími a nejskladnějšími zavazadly do autobusu jsou kufry. Autobus nás dopraví až na místo ubytování, nebalte proto své věci do krosen.

Každý účastník je povinen zařídit si cestovní pojištění pro cesty do zahraničí (pojištění léčebných výloh). Vzhledem k pohybu ve vysokohorském terénu je nutné, aby pojištění zahrnovalo i zásah horské služby. Při případné nehodě na trase volat Horskou záchrannou službu – tísňové volání číslo 18 300.

DENNÍ PROGRAM

>>> 1. den sobota = Odjezd do Súľova na trase autobusu Pardubice – Mohelnice – Olomouc – Hranice – Teplice nad Bečvou (návštěva Zbrašovských aragonitových jeskyní + malý okruh přes Hranickou propast 3 km – Rožnov pod Radhoštěm – Bytča – Súľov (276 km).

>>> 2. den neděle = Súľovské skály – Hlubocký vodopád, Šarkania diera, Žibriď a Babice, trasa autobusu Súľov-Hradná – Jablonové – Hluboké nad Váhom (zde vystoupí obě skupiny).

👉🚶‍♂️Trasa 1 = délka 17 km, stoupání 987 m, klesání 926 m, doba 6:27. --- Hluboké nad Váhom – po zelené – Hlubocký vodopád (po zelené odbočce na vodopád a zpět) – po zelené – pod Roháčem – rovně po žluté – Ľúka pod Roháčem (po žluté odbočce k jeskyni Šarkania diera a zpět) – po žluté – Ľúka při Kamennom – rovně po žluté (která vede souběžně s červenou) – Skotňa – doleva po žluté – Suľov, centrum – po žluté (která vede souběžně s modrou a červenou) – Suľov, obec – rovně po žluté (která vede souběžně s červenou) – Sedlo Patúch – doprava po červené (která vede souběžně se zelenou) – Žibrid – doleva po naučné stezce "Stratený Budzogáň" – Pod kamenným dielom (po žluté odbočce k Zbyňovské skalné ihle a zpět) – rovně po žluté – Zbyňov.

👉🚶‍♂️Trasa 2 = délka 15 km, stoupání 765 m, klesání 700 m, doba 5:37. --- Hluboké nad Váhom – po zelené – Hlubocký vodopád (po zelené odbočce na vodopád a zpět) – po zelené – pod Roháčem – rovně po žluté – Ľúka pod Roháčem (po žluté odbočce k jeskyni Šarkania diera a zpět) – po žluté – Ľúka při Kamennom – rovně po žluté (která vede souběžně s červenou) – Skotňa – doleva po žluté – Suľov, centrum – po žluté (která vede souběžně s modrou a červenou) – Suľov, obec – rovně po žluté (která vede souběžně s červenou) – Sedlo Patúch – rovně po žluté – Pod kamenným dielom (po žluté odbočce k Zbyňovské skalné ihle a zpět) – rovně po žluté – Zbyňov.

👉🚶‍♂️Trasa 3 = délka 7 km, stoupání 443 m, klesání 432 m, doba 2:45. --- Hluboké nad Váhom – po zelené – Hlubocký vodopád (po zelené odbočce na vodopád a zpět) – po zelené – pod Roháčem – rovně po žluté – Ľúka pod Roháčem (po žluté odbočce k jeskyni Šarkania diera a zpět) – po žluté – Ľúka při Kamennom – rovně po žluté (která vede souběžně s červenou) – Skotňa – doleva po žluté – Suľov, centrum.

>>> 3. den pondělí = Súľovské skály – Hrinčovský a Súľovský hrad, trasa autobusu Súľov-Hradná – Jablonové – Hričovské Podhradie (zde vystoupí obě skupiny).

👉🚶‍♂️Trasa 1 = délka 13 km, stoupání 760 m, klesání 721 m, doba 5:16. --- Hričovské Podhradie – po neznačené – Hričovská skalná ihla – po neznačené – Hričovské Podhradi – po neznačené – Hričovské rífy – po neznačené – Hričovské Podhradie – Hričovské Podhradie – po červené – pod hradom Hričov (po neznačené odbočce na hrad Hričov a zpět) – po červené – Pod Roháčom – doprava po červené (po cestě dvě červené odbočky na vyhlídky) – Sedlo pod Bradou – doleva po červené – Lúka pod hradom, prameň – rovně po zelené – hrad Súľov (po zelené odbočce na hrad a zpět) – po zelené (cestou zelená odbočka k skalnímu útvaru Gotická brána) – Súľov, parkovisko – doleva po modré (která vede souběžně s červenou a zelenou) – Súľov, centrum.

👉🚶‍♂️Trasa 2 = délka 10 km, stoupání 599 m, klesání 548 m, doba 4:01. --- Hričovské Podhradie – po červené – pod hradom Hričov (po neznačené odbočce na hrad Hričov a zpět) – po červené – Pod Roháčom – doprava po červené (po cestě dvě červené odbočky na vyhlídky) – Sedlo pod Bradou – doleva po červené – Lúka pod hradom, prameň – rovně po zelené – hrad Súľov (po zelené odbočce na hrad a zpět) – po zelené (cestou zelená odbočka k skalnímu útvaru Gotická brána) – Súľov, parkovisko – doleva po modré (která vede souběžně s červenou a zelenou) – Súľov, centrum.

>>> 4. den úterý = Súľovské vrchy – Manínská a Kostelecká tiesňava, trasa autobusu Súľov-Hradná – Jablonové – Maršová-Rašov – Povážská Teplá – Manínská tiesňava, kemp (zde vystoupí obě skupiny).

👉🚶‍♂️Trasa 1 = délka 17 km, stoupání 892 m, klesání 892 m, doba 6:14. --- Manínská tiesňava, kemp – po červené přes Manínskou tiesňavu (cestou zelená odbočka k vyhlídce a jeskyni Pod Černokňažníkom) – Zaskalie – po červené přes Kosteleckou tiesňavu a poté doprava po naučené stezce (cestou odbočka na vyhlídku Bosmany) a poté rovně po zelené – pod Veľkým Manínom – doprava po žluté (cestou žlutá odbočka k Partizánské jaskyni) – Vápencová jaskyňa (zde po neznačené odbočce na vyhlídku a zpět) – po žluté (cestou žluté odbočka na vrchol Veľkého Manínu) – Manínská tiesňava, kemp.

👉🚶‍♂️Trasa 2 = délka 13 km, stoupání 368 m, klesání 326 m, doba 4:03. --- Manínská tiesňava, kemp – po červené přes Manínskou tiesňavu (cestou zelená odbočka k vyhlídce a jeskyni Pod Černokňažníkom) – Zaskalie – po červené přes Kosteleckou tiesňavu – Vrchteplá – doleva po červené – Súľov, parkovisko – rovně po modré (která vede souběžně s červenou a zelenou) – Súľov, centrum.

>>> 5. den středa = Súľovské vrchy – Lietavský hrad a Slnečné skaly, trasa autobusu Súľov-Hradná – Jablonové – Bytča – Lietavská Lúčka – Lietava (zde vystoupí obě skupiny). Nejprve návštěva zříceniny Lietavského hradu – po modré tam a zpět, délka 4 km, stoupání 218 m, klesání 218 m, doba 1:27 – poté přejezd na začátek tras – Odbočka do Lietavské Svinnej (zde opět vystoupí obě skupiny).

👉🚶‍♂️Trasa 1 = délka 9 km, stoupání 598 m, klesání 567 m, doba 3:33. Odbočka do Lietavské Svinnej – po naučné stezce "Slnečné skaly" – Poluvsie – po prohlídce Poluvsianské skalne ihly kousek zpět a pak doleva po místním zeleném značení – Dolná hora – rovně po místním zeleném značení (které vede souběžně s modrou) – Hrebeň Skaliek – doleva po místním zeleném značení (které vede souběžně s modrou) – Skalky, hrebeň – doleva po zelené – Skalky, hrebeň – rovně po místním červeném značení (které vede souběžně se zelenou) – Pod vyhliadkou – doprava po místním červeném značení – Rajecké Teplice, kúpalisko.

👉🚶‍♂️Trasa 2 = délka 6 km, stoupání 240 m, klesání 206 m, doba 2:02. Odbočka do Lietavské Svinnej – naučné stezce "Slnečné skaly" – Poluvsie – po naučné stezce "Slnečné skaly" okolo Poluvsianské skalne ihly – Rajecké Teplice, kúpalisko.

>>> 6. den čtvrtek = Púchovská vrchovina a Povážský hrad, trasa autobusu Súľov-Hradná – Jablonové – Maršová-Rašov – Povážská Bystrica – Orlové – Udiča (zde vystoupí skupina 2) – Nimnica, kúpele (zde vystoupí skupina 1).

👉🚶‍♂️Trasa 1 = délka 14 km, stoupání 760 m, klesání 747 m, doba 5:09. Nimnica kúpele – po Klapy (po modré přes vrchol Holíš – Zábavy – doprava po zelené odbočce na vyhlídku a zpět) – po žluté – Udiča – po žluté – Sedlo Klapy – doprava po žluté – žluté (vedoucí souběžně s modrou) – Lopatina – doleva po doleva po žluté – rozcestí s naučnou stezkou "Povážský hrad" – naučné stezce na Povážský hrad a zpět a poté dále po žluté na parkoviště Povážský hrad.

👉🚶‍♂️Trasa 2 = délka 7 km, stoupání 472 m, klesání 453 m, doba 2:52. Udiča – po po žluté – Klapy (po zelené odbočce na vyhlídku a zpět) – po žluté (vedoucí souběžně s modrou) – Lopatina – doleva po žluté – Sedlo Klapy – doprava žluté – rozcestí s naučnou stezkou "Povážský hrad" – doleva po naučné stezce na Povážský hrad a zpět a poté dále po žluté na parkoviště Povážský hrad.

>>> 7. den pátek = Lučanská Malá Fatra – Kľak, trasa autobusu Súľov-Hradná – Jablonové – Maršová-Rašov – Povážská Teplá – Povážská Bystrica – Prečín – Domaniža – Malé Lednice – Velká Čierna – Rajec – Fačkov – Čičmianské rázcestie (zde vystoupí skupina 1) – Fačkovské sedlo (zde vystoupí skupina 2).

👉🚶‍♂️Trasa 1 = délka 11 km, stoupání 827 m, klesání 573 m, doba 4:39. Čičmianské rázcestie – po zelené – Sedlo Malého Kľaku – po – Pod Kľakom – doprava po zelené (vedoucí souběžně s modrou zelené (vedoucí souběžně s modrou a červenou) – Kľak – doleva po zelené (vedoucí souběžně s žlutou) – Pod Skalou – doprava po žluté - Staré cesty - doprava po žluté (vedoucí souběžně s červenou) – Fačkovské sedlo.

👉🚶‍♂️Trasa 2 = délka 9 km, stoupání 582 m, klesání 582 m, doba 3:36. Fačkovské sedlo – po Skalou – doleva po žluté (vedoucí souběžně s červenou) – Staré cesty – doleva po žluté – Pod žluté (vedoucí souběžně se zelenou) – Kľak – poté tou samou cestou zpět do Fačkovského sedla.

8. den sobota = Odjezd do Pardubic na trase autobusu Súľov-Hradná – Bytča – Prostření Bečva – Rožnov pod Radhoštěm – Hranice – Olomouc – Mohelnice – Pardubice (276 km).

VLASTIVĚDNĚ POZNÁVACÍ TEXT

[1] - Zbrašovské aragonitové jeskyně = Jediné zpřístupněné jeskyně hydrotermálního původu v ČR. Na jejich vzniku se kromě běžných vod podílela také teplá uhličitá kyselka. Stopu kyselky v malebném údolí nepřehlédnete. Využívá se zde k léčení srdečních onemocnění, ale je to také velmi dobrá stolní voda, kterou můžete ochutnat v některém prameni. Na přelomu let 1912-13 dělníci v obecním kamenolomu odkryli puklinu, z níž za mrazů vyrážel proud páry. Bratři Josef a Čeněk Chromí, kteří se již dříve zajímali o krasové jevy kolem obce Zbrašova, puklinu rozšířili a sestoupili 42 m hlubokým komínem do prostory, kterou nazvali Jurikův dóm. Odtud objevili během roku 1914 všechny hlavní prostory a prorazili také nový pohodlnější vchod z údolního svahu. V roce 1926 byly jeskyně zpřístupněny pro veřejnost. Už od počátku výzkumů si objevitelé uvědomovali, že se výzdoba jeskyní liší oproti tomu, co bylo dosud známo. Běžné krápníky zde skoro nenajdete, ale zato uvidíte tzv. raftové stalagmity. V jezerech kyselky spolu s nimi vznikly také koblihové povlaky, které dnes pokrývají velké plochy stěn. A nad hladinami, na orosených skalních stěnách, vyrostly krystalové agregáty aragonitu, jemné jako sněhová jinovatka. Ale to není všechno. Kyselka také ohřívá jeskynní ovzduší na 15° C, takové teplo si v žádných jeskyních u nás neužijete. Z její hladiny se uvolňuje oxid uhličitý, který v některých prostorách vytváří nebezpečná plynová jezera, těm se však turistický chodník vyhýbá.

[2] – Hranická propast = Je propast v Hranickém krasu, ležící na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic na katastru města Hranice v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Hloubka suché části propasti je 69,5 m. Maximální naměřená hloubka zatopené části je 450 m, aniž bylo dosaženo dna. Hranická propast je tak nejhlubší zatopená sladkovodní jeskyně na světě. Podle zjištění z roku 2020 může hloubka zatopené části dosahovat až 1 km. Nachází se nedaleko veřejnosti přístupných Zbrašovských aragonitových jeskyní. Celková hloubka propasti (minimálně 519,5 m k srpnu 2022) není známá, neboť její spodní část je zatopena Hranickým jezírkem. Propast má elipsovitý tvar a je situována směrem JV-SZ. Její délka v nejdelším místě je přibližně 110 metrů a šířka v nejširším místě asi 50 metrů.

[3] – Svrčov = je zřícenina hradu nacházejícího se v okrese Přerov v katastru města Hranice, na ostrohu kopce nad řekou Bečvou, nad železniční tratí Hranice – Valašské Meziříčí. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka. Hrad byl založen asi ve 14. století některým z vladyků z Násilé a Zdounek, v jejichž rodu bylo jméno Svrč obvyklé. Zaniknout mohl např. při dobytí Hranic husity roku 1427, v písemných zprávách se připomíná jen roku 1548 jako pustý. Jeho zřícenina je zakreslena na Willenberkově rytině Hranic z konce 16. století, v 18. století posloužila jako zdroj kamene pro stavbu hranického kostela Stětí svatého Jana Křtitele. Na přístupové straně od jihovýchodu hrad začíná plochou původně dřevěného předhradí, která přechází do valu obtáčejícího hrad ze severu. Hradní jádro stojí na pahorku za příkopem, na jihozápad spadá skalami k Bečvě. Částečně dochovány jsou základy asi věžovitého paláce, hradeb a pozorovatelny nad řekou. Z přístupových stran se dochovaly terasy parkánu.

[4] – Vyhlídka U sv. Jana = Z vyvýšené skalní vyhlídky nad řekou si můžeme prohlédnout jak lázeňské město Teplice nad Bečvou, tak město Hranice. Místo nese název po sv. Janu Nepomuckém, jehož socha je na vyhlídce umístěna.

[5] – Súľov-Hradná = je obec na Slovensku v okrese Bytča. Jedná se o dvojici vesnic, který byly sloučeny do jedné obce v roce 1898. Obec se stala známou díky scenérii okolních skal a také Súľovskému hradu, který se na těchto skalách tyčí. V části Súľov stojí římskokatolický renesanční kostel svatého Michaela archanděla z roku 1616. Jedná se o jeden z nejstarších protestantských kostelů na Slovensku – vystavili ho totiž místní evangelíci. U návsi stojí barokní kostel z roku 1750, využívaný dnes evangelíky. V Súľově jsou rovněž dva kaštely. První z nich z roku 1592 stojí ve středu vesnice obklopený zahradou, je restaurovaný a obývaný. Druhý byl postavený roku 1603, je situovaný při silnici na Jablonové a jeho stav vyžaduje opravu. Třetí kaštel v obci se nachází v části Hradná a jedná se o ruinu. Postavený byl kolem roku 1600.

[6] – Súľovské skály = je slovenská národní přírodní rezervace, která se rozkládá na území jednoho ze tří geomorfologických podcelků Súľovských vrchů jižně od města Bytča v katastrálním území obcí Predmier, Súľov Hradná, Bytča, Jablonové a Paština Závada v okrese Žilina a okrese Bytča v Žilinském kraji. Národní přírodní rezervace Súľovské skály je součástí Chráněné krajinné oblasti Strážovské skály vrchy. Súľovské jsou jediné skalní město na Slovensku, tvořené slepenci. Na relativně malém území přírodní rezervace se geomorfologické nacházejí útvary - skalní nejrůznější věže, skalní jehly, jeskyně, skalní okna a brány, skalní hřiby či další skály často bizarních tvarů. Mezi známé útvary patří například Gotická brána nebo puklinová jeskyně Šarkania diera. V Súľovských skalách se nachází také zřícenina Súľovského hradu. Súľovské skály jsou též horolezeckou lokalitou. Zdejší lezecké cesty jsou v průměru dlouhé 15 – 40 metrů, jejich obtížnost se pohybuje v rozpětí od 4 až do 10 stupňů UIAA.

[7] – Hlubocký vodopád = je vodopád v Súľovských skalách, části pohoří Strážovské vrchy na Slovensku. Nachází se v nadmořské výšce 500 m n. m., asi 1 km jihovýchodně od obce Hlboké nad Váhom v okrese Bytča. Hlbocký potok s šířkou nad vodopádem 1 metr se zařezává do súľovských slepenců a vytváří malou soutěsku s kaskádami a malými obřími hrnci.

[8] – Šarkania diera = je jednou z nejznámějších jeskyní Žilinského kraje a jednou z mála jeskyní Súlovských skal nedaleko města Bytča. Šarkania diera je přírodní památka (PP) na okraji přírodní rezervace Súlovské skály. Vstup do jeskyně Šarkania diera leží v nadmořské výšce 590 m. Šarkania diera dosahuje délky 58 m a výšky až 20 m. Vedle vstupního otvoru je ve stropě jeskyně ještě několik dalších, menších oken. Jeskyně Šarkania diera vznikla v súlovských slepencích, třetihorních karbonátových usazeninách. Tato jeskyně, která je volně přístupná, je rovněž významným paleontologickým nalezištěm, na kterém byly odkryty stopy po přítomnosti člověka v neolitu (mladší době kamenné). Vedle stop ohniště bylo nalezeno množství úlomků kostí, které patřily jeskynním medvědům a dalším diluviálním živočichům. Tyto fragmenty jsou vystaveny v Považském muzeu v Budatíně.

[9] – Žibriď (867 m.n.m.) = je druhý nejvyšší vrch Súľovských vrchů. Na jeho vrcholu jsou mohutná skalní bradla, z kterých je dobrý výhled na západ do Súľovskej kotliny. Výhled na východní stranu je znemožněn lesním porostem.

[10] – Stratený Budzogáň = 12 metrů vysoký skalní útvar nacházející se na východních svazích vrcholu Žibriď. Má úzkou základnu a oproti ní mnohem širší vrchní část. Erozivní činnost vody po dlouhá staletí narušovala méně soudržné slepence ve spodní části a proto dnes skála vypadá jako kyj nebo palice.

[11] – Babice = skupina zajímavých skalních útvarů vyčnívajících z lesní zeleně Súľovských vrchů nad obcí Zbyňov. Babice jsou tvořeny podivuhodnými 15 - 20 metrů vysokými skalními věžemi, které tu a tam doplňují tenčí útvary - sloupy a jehly. K nejzajímavějším patří tvz. Zbyňovská skalná ihla. Lokalita představuje krásné vyhlídkové místo. Návštěvníkům se odtud otevírají působivé pohledy na Rajeckou dolinu s jejími malebnými viasky, v pozadí se rýsuje Malá Fatra s Martinskými holemi a zdaleka rozpoznatelným vrcholem Kľak, bystrému oku neunikne zřícenina hradu Lietava.

[12] – Hrinčovská skalna ihla = je chráněná přírodní památka SR, nacházející se na katastrálním území obce Hričovské Podhradie. Jedná se o skalní objekt jehlovitého tvaru (skalní jehla) s výškou asi 10 m nacházející se na rozhraní Súľovských vrchů a Považského podolí. Skalná jehla je denudačným zbytkem původně většího bradla, které se vlivem mechanického pleistocénního i chemického zvětrávání rozpadlo. Je morfologickou zajímavostí. V dolní části se nachází malé skalní okno - je to jediná skalní jehla na Slovensku s ouškem.

[13] – Hrinčovské rify = je přírodní památka v oblasti Malá Fatra. Nachází se v katastrálním území obce Hričovské Podhradie v okrese Žilina v Žilinském kraji. Lokalita představuje krajinářsky významný geologický povrchový útvar s hodnotnými paleontologickými nálezy řas, dírkonošců, korálů apod. Leží na rozhraní Súľovských vrchů a Považského podolí.

[14] – Hrinčovský hrad = se nachází na ostrém skalním bradle v blízkosti obce Hričovské Podhradie asi 15 km jižně od Žiliny na okraji Súlovských vrchů, jejichž velká část je součástí CHKO Strážovské vrchy. Strmé skalní návrší poskytovalo hradu Hričov vynikající obranné podmínky. Hrad Hričov byl postaven ve 13. století někdy těsně před tatarskými vpády. Prvně se vzpomíná v roce 1208 jako castrum Hrichow v majetku nitranského biskupství. Některé zdroje navíc zmiňují existenci dřevěného předchůdce, takže Hričovský hrad patří k nejstarším hradům nejen na Považí, ale i na Slovensku. První přímá zmínka o Hričovském hradě však pochází až z roku 1254, kdy jej uherský král Bela IV. daroval magistru Tolušovi.

[15] – Súľovský hrad = je zřícenina strážního hradu nacházející se v Súľovských skalách u obce Súľov-Hradná v okrese Bytča na Slovensku. Hrad byl postaven mezi třemi mohutnými skalními útvary. Na zbytcích zdí je patrné, jak se základy hradního objektu přizpůsobovaly terénu. Hradní areál se skládal z horního a dolního hradu, přičemž vzdálenost mezi těmito dvěma částmi činí asi 25 metrů, výškový rozdíl od úrovně dolního hradu k podlaží prvního patra horního hradu je 14 metrů. Výška ruiny je přibližně 18 metrů. Z hradních staveb se dochovaly pouze základy budov a stopy po trámech ve skalách a nepatrné zbytky zdí s okenními otvory. V dolním hradě se dochovala část hradního paláce, zřetelný je i vstup do hradu se střílnou ve skále. V horním hradě se dochovala klenba středního hradního paláce, stopy po kamenném schodišti a v nejvyšší části hradu se dochovaly zbytky cisterny a hradní věže.

[16] – Gotická brána = Gotická brána je nejkrásnější přírodní útvar Súľovských skal. Její nezaměnitelný 13 m lomený oblouk připomínající gotický sloh jí dal i jméno. Nejprve se totiž nazývala Lomená brána.

[17] – Manínská tiesňava = se nachází nedaleko Považské Bystrice v pohoří Strážovské vrchy. Epigenetický zlom vytvořený zařezáním Manínského potoka, který rozdělil Manínské bradlo na dvě části – Veľký a Malý Manín. Vlhké mikroklima vysokých skalních stěn a útvarů umožňuje výskyt horských druhů rostlin a živočichů v malé nadmořské výšce.

[18] – Veľký Manín (891 m.n.m.) = je nejvyšší vrch Súľovských vrchů. Jeho severní svah se prudce svažuje do Manínské tiesňavy. Na druhé straně Maninské tiesňavy se rozkládá nižší, geologicky a morfologicky příbuzný vrch Malý Manín.

[19] – Partizánská jaskyňa = je přírodní památka v oblasti Strážovské vrchy. Nachází se v katastrálním území města Považská Bystrica v okrese Považská Bystrica v Trenčínském kraji. V období SNP sloužila jako přechodný úkryt, ale je pravděpodobné, že ji človek využíval ještě předtím. Jeskyni tvoří 21 m dlouhá prostorná tunelovitá klesající chodba v masivních šedých vápencích s rohovci (urgonské vápence spodní křídy z období druhohor), které jsou staré téměř 130 miliónů let. Chodba končí rozšířeným prostorem. Místy má na stěnách sintrové nátoky.

[20] – Kostelecká tiesňava = přírodní rezervace o rozloze 60,30 ha, která se nachází v chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy, v katastrálním území obcí Záskalie a Kostolec nedaleko slovenského města Považská Bystrica. Epigenetickým zařezáváním Maninského potoka do vápencového bradla zde vznikla zlomová soutěska lemovaná skalními stěnami. Pod nimi se vytvořila velká plocha trojúhelníkového tvaru vyplněná suťovým kuželem s velkým skalním převisem na vrcholu, jehož stěny jsou tvořené převrásněnými vápenci. V údolí se též vyskytuje řada chráněných rostlin a živočichů. Prochází jím naučná stezka.

[21] – Bosmany = jsou přírodní památkou Slovenské republiky, kterou tvoří tři skalní věže seřazené do jedné linie. Nacházejí se v pohoří Súľovské vrchy nad obcí Kostolec.

[22] – Lietavský hrad = se nachází na Slovensku v Žilinské kotlině na strmém hřebínku mezi obcemi Lietava a Lietavská Svinná v nadmořské výšce 635 metrů. V současnosti jde o rozsáhlou zříceninu. Hrad byl postaven po roce 1241 pravděpodobně administrativní jako a vojenské středisko. V letech 1300–1321 je dáván do souvislosti s Matúšem Čákem. Jádro hradu tvořila velká hranolová věž, situovaná čelem k šiji přístupového hřebene. Severně od ní se nacházelo opevněné nádvoří horního hradu s palácem a dalšími objekty. Hradní opevnění kopírovalo členitý tvar zdejšího terénu. Na jeho východní straně byla umístěna gotická kaple. Hradní jádro obklopuje první velké předhradí na severu a na západě. Přístupné bylo skrz hranolovitou vstupní věž s bránou. Na jihovýchodě od ní stojí velká obytná budova s oblým nárožím s kamenným rámováním a reliéfem erbu. Na severozápadním nároží byla vystavěna velká okrouhlá bašta a na severovýchodní straně pak válcovitá věž. Na tomto nádvoří se nacházely obytné a hospodářské budovy. Druhé předhradí chránilo areál od severu a západu. Přístupné bylo další velkou hranolovitou věží s padacím mostem; jeho bezpečnost zvyšoval i hradní příkop. Předhradí dále zpevňovala polygonální bašta (severozápad) a oblá věž (severovýchod). Hrad se vypíná nad zdejší krajinou a je z něho pěkný výhled do okolí. Hradní zdi jednotlivých objektů stojí dodnes a tyčí se do značné výšky. Mají zachované otvory oken, případně vstupy a architektonické detaily, kamenné profilované konzoly bývalého arkýře, obloučkové atiky, dělové a klíčové střílny, místy i části profilovaných ostění. V prostorách bývalé kapličky se dochovaly náběhy kamenných gotických žeber a na některých zdech zbytky omítek.

[23] – Slnečné skaly = jsou přírodní rezervace v Rajecké kotlině nedaleko od městečka Rajecké Teplice v okrese Žilina ve stejnojmenném slovenském kraji. Chráněné území se nachází v katastrálních územích Poluvsie nad Rajčiankou a Porúbka a zabírají plochu 90,54 ha. Přírodní rezervace je v péči správy Národního parku Malá Fatra. Geologicky území tvoří převážně dolomity středního triasu. Tektonicky představuje část trosky Chočského příkrovu. Dolomity silně postižené puklinami byly působením vnějších geologických sil zformované do vertikálně nápadně rozčleněného reliéfu. Zvláštní ráz má vegetace s četnými teplomilnými vzácnými druhy.

[24] – Poluvsianska skalná ihla = jde o dolomitovou skalní jehlu, jejíž základna je má rozměry zhruba 11 x 5 metru a která je vysoká přibližně 15 metrů. Od přilehlého masivu Slnečných skal tuto skálu oddělily erozní přírodní procesy za přispění tektonického narušení. Pro svoji snadnou dostupnost (nachází se přímo vedle silnice z Rajeckých Teplic do Žiliny a jen několik metrů od železniční zastávky Poluvsie na regionální trati z Žiliny do Rajce) byla v minulosti využívána pro základní horolezecký výcvik, avšak s ohledem na stav skalních puklin ve střední a horní části byla zde tato činnost zakázána.

[25] – Rajecké Teplice = jsou lázeňské město na severním Slovensku v Žilinském kraji, ležící v nadmořské výšce 415 m n. m. asi 10 km jižně od Žiliny. Ve městě žije přibližně 2 800 obyvatel a je známé především svými lázněmi a termálními prameny. Vyvěrající voda má teplotu přibližně 39 °C. Léčí se zde nemoci pohybového ústrojí, nervové choroby a nemoci z povolání.

[26] – Holíš (533 m.n.m.) = vrchol ležící v nejjižnější části pohoří Javorníky u města Púchov. Jeho svahy jsou hustě pokryty stromy, samotný vrchol však poskytuje nádherný výhled. Z vrcholu je možné vidět například část hřebene Malé Fatry, Velký a Malý Manín, Súľovské skály, vodní nádrž Nosice či Vršatská bradla. Na vrcholu se nachází dvojkříž, slovenská vlajka, dřevěné lavice se stolem a ohniště.

[27] – Klapy (653 m.n.m.) = Klapy je nejvyšší hora geomorfologické části Púchovská vrchovina v jižní části pohoří Javorníky. Nachází se přibližně 4 km severně od Považské Bystrice a 1 km východně od Udiče, v jejím katastrálním území. Patří do části Púchovská vrchovina a podcelku Nízké Javorníky. Část masivu je součástí přírodní rezervace Klapy.

[28] – Povážský hrad = Považský hrad je zřícenina středověkého hradu v katastrálním území města Považská Bystrica. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1316, kdy byl v rukou Matúše Čáka Trenčianského, tzv. pána Tater a Pováží. Nejstarší částí hradu byla věž, stojící na nejvyšším bodě skalnatého vrcholu a gotický palác. Velké podhradí oválného tvaru obklopovala hradba, která chránila ze severovýchodu dvě hranolovité věže. Přístupová cesta, vedoucí na hrad ze severovýchodu, je v terénu dodnes viditelná. Vstupní bránu chránila hranolovitá věž s barbakanem. Částečně se dochovaly zdi paláce, věží a opevnění. Na paláci jsou viditelné otvory oken, místy se zachovanými renesančními římsami. Z bývalých hospodářských budov, postavených na nádvoří, jsou viditelné pouze části zdí, případně jejich základy. V některých prostorách se nacházejí zbytky renesančních kleneb.

[29] – Fačkovské sedlo = Fačkovské sedlo je horské sedlo ve středním Slovensku, které tvoří přirozenou hranici mezi pohořími Malá Fatra na severovýchodě a Strážovské vrchy na jihozápadě. Vystupuje mezi vrchy Homôľka v Strážovských vrších a Reváň na hlavním hřebenu Lúčanské Malé Fatry. Přímo na jihovýchodním úpatí Reváně pramení řeka Nitra.

[30] – Kľak (1352 m.n.m.) = Kľak je výrazný holně-skalnatý vrchol nacházející se v hlavním hřebeni jižní části Lučanské Malé Fatry na Slovensku. Vrchol Kľaku je dobrý vyhlídkový bod s kruhovým výhledem. Na vrcholu je umístěn kříž. Kľak se nachází v centru stejnojmenné národní přírodní rezervaci v Lučanské Malé Fatře, která zaujímá svahy okolo skalnatého dolomitového vrcholu v nadmořské výšce 1050 – 1352 m.

Vytvořeno 17. června 2025 ..................................................................................................................................... Aktualizace 17. června 2025