Králický Sněžník

Trasu vybral a výlet vede

Ondřej Valášek 📞 +420 724 800 178 (O2) & Jiří Ehrenberger st. 📞 +420 737 307 908 (T-mobile)

Přihlášky od 1. října přijímá

Dagmar Ehrenbergerová, 🖥 egova@seznam.cz 📞  +420 739 569 070 (T-Mobile). Spolu se jménem při přihlášení každý uvede i místo nástupu včetně Pardubáků! Při odhlášení od 14. dne před termínem odjezdu a při nedostavení se k autobusu zaplatí každý stanovenou cenu výletu v plné výši.

´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´

Odjezd: autobusem --- Sobota 1. listopadu 2025 o d hlavního vlakového nádraží ČD v 7:30 hod – nástup na terminálu A mezi stanovišti MHD č. 1 a č. 2 před budovou nádraží ČD.

Trasa autobusu --- Pardubice nádraží ČD, Pardubice zastávka MHD Dubina centrum (cca v 7:40), Sezemice (zastávka u kostela cca v 7:50), Holice (zastávka na autobusovém nádraží cca v 8:00), Borohrádek (zast. na náměstí cca v 8:15), Častolovice, Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Žamberk (zast. na náměstí cca v 8:45), Pastviny, Mladkov, Lichkov, hraniční přechod Dolní Lipka / Boboszów, Międzylesie, Domaszków, Wilkanów, Stronie Śląskie, Stara Morawa, Bolesławów (cca v 10:45). Autobus pak přejede přes Kladské sedlo k horské Chatě Návrší. Zde vyčká návratu všech turistů do restaurace.

Předpokládaný odjezd zpět --- v 18:00 hodin.

Základní trasa --- Trasa je vhodná i pro děti, délka 17 km, 880 výškových metrů, 546 výškových metrů. Z autobusové zastávky "Bolesławów pętla" (550 m n. m.) vyrazíme jihovýchodně po žluté zn. "Przełęcz Płoszczyna- Głęboka Jama" kolem boleslavského náměstí se sochou sv. Františka Xaverského ke kostelu sv. Josefa. Za ním sejdeme vpravo kolem hřbitova rovněž na žlutou zn. u výklenkové kapličky. Po žluté zn. dojdeme údolím na rozcestí, kde se připojí červená a modrá zn. Po 400 m žlutou zn. opustíme a pokračujeme, po červené a modré zn. po mezinárodní trase E3 "Szklarska Poręba - Pasterka". Začneme stoupat po vrstevnici nad kaňonovité údolí "Cisowy Rozdół". Stále po vrstevnici ve výšce 800 m n. m. obcházíme vrchol "Porębek". Po trase E3 zároveň vede cyklotrasa "Niebieski szlak rowerovy". Po 10 km dojdeme na "Schronisko PTTK Na Śnieżniku" (1 218 m n. m.), kde se lze občerstvit. Po občerstvení pokračujeme stoupáním po zelené zn. "Niemojów-Bardo" ke státní hranici na rozcestí s červenou zn. Po ní se vydáme vlevo po mezinárodní trase E3 "Hřebenovka" a dojdeme k historickému kamennému trojmezníku Čech, Moravy a Kladska (1 410 m n. m.). Vrchol Králického Sněžníku (1 423 m n. m.) s polskou rozhlednou (symbolu polské strany Králického Sněžníku) je na dohled. Z něho zbývá do cíle 4,5 km. Po navštívení rozhledny sestupujeme kolem oficiálního pramene řeky Morava a plastiky slůněte (symbolu české strany Králického Sněžníku) u bývalé "Lichtenštejnovy chaty" (1 360 m n. m.) po červené zn. až do sedla "Stříbrnická" (1 212 m n. m.). Zde přejdeme na zelenou zn. "Stezka Českem–Via Czechia-severní", která vede po státní hranici s Polskem. Po té, co dosáhneme souběhu s červenou a modrou zn., přejdeme na tuto širokou cestu, která nás dovede na rozcestí "Nad Adéliným pramenem" (1035 m n. m.). Odtud pokračujeme v sestupu po žluté zn. na horskou chatu "Návrší" (890 m n. m.), kde čeká autobus a kde se lze občerstvit.

Volitelná trasa --- Délka je 19 km, 1009 výškových metrů, 694 výškových metrů. Začátek až ke kostelu sv. Josefa je shodný se základní trasou. Od kostela pokračujeme křížovou cestou po žluté zn. na Olivetskou horu. Po prohlídce sochařských výjevů Krista na hoře Olivetské pokračujeme stále po žluté zn. nad sjezdovkami lyžařského areálu až k vyhlídce Kamienica, na které je umístěn kříž. Vrátíme se na žlutou zn. a dojdeme do Staromoravského sedla (794 m n.m.). Zde odbočíme vpravo na červenou a modrou zn., která je zároveň mezinárodní trasou E3 "Szklarska Poręba - Pasterka". Tato dvojice zn. nás dovede na "Schronisko PTTK Na Śnieżniku" (1 218 m n. m.), kde se lze občerstvit. Pokračování je shodné se základní trasou.

Úniková trasa --- Pro velmi špatné počasí bez vrcholu KS délka 9,5 km, 494 výškových metrů, 174 výškových metrů. Začátek je stejný se základní trasou až na rozcestí, kde se připojí červená a modrá zn. My pokračujeme stále po žluté zn. až na státní hranici. Tu překročíme a po necelých 100 m po žluté zn. dojdeme na české straně do "sedla Hraniční hora" [nachází se pod Hraniční horou (968 m n. m.)], kde končí žlutá zn., a narazíme na rozcestí s červenou a modrou zn. Vydáme se vpravo po červené a modré zn. a mírným stoupáním dojdeme k "Adélinu prameni". Pokračujeme k rozcestí "Nad Adéliným pramenem". Zde opět narazíme na žlutou zn., která nás dovede na horskou chatu "Návrší" (890 m n. m.), kde čeká autobus a kde se lze občerstvit.

Povinná výbava --- Trekingová kotníková obuv, proti sněhové návleky na obuv, palcové rukavice, čepice, čelovka nebo baterka, mapa nebo elektronická mapa ve smartphonu.

Úrazové pojištění --- Každý se účastní výletu na vlastní odpovědnost a vlastní nebezpečí. Každý účastník výletu je od klubu pojištěn proti úrazu pojistnou smlouvou mezi Českým olympijským výborem a Pojišťovnou UNIQA, a.s. č. 3558001543.

Občerstvení --- Po cestě na "Schronisku PTTK Na Śnieżniku" (nejvýše položenou chatou na Králickém Sněžníku), kde lze platit jak polským złotym, tak i českou korunou. V restauraci horské chaty "Návrší" (nejvýše položená chata na české straně Králického Sněžníku) je domluveno pro všechny včetně dětí občerstvení (není zahrnuto v ceně výletu). Jinak z vlastních zásob.

Mapa --- Edice KČT číslo 53 Králický Sněžník - 1:50 000.

Cena --- Dospělí členové 250 Kč, děti členové zdarma, dospělí nečlenové 350 Kč, děti nečlenové 50 Kč. Přistupující v Žamberku dospělí 200 Kč, děti 50 Kč. Platba příslušné částky proběhne cestou v autobuse.

Turistický místopis

Bolesławów --- První záznamy zmiňují Bolesławów jako hornickou osadu zničenou během husitských válek. Městečko v Kladsku založil r. 1581 Wilhelm von Oppersdorf, vrchní mincíř Království českého. Městečko pojmenované Wilhelmsthal bylo centrem hornictví a získalo městská práva a právo svobodného horního města (ztracené po třicetileté válce), privilegia posvětil sám císař Rudolf II. V roce 1582 zde byl zřízen horní úřad a o dva roky později město získalo erb a právo pořádat trhy. V té době ve městě fungoval důl "Sankt Wilhelm", kde se těžila stříbrná a železná ruda. Dnes je Bolesławów malou vesnicí se zajímavou historií a malebnou polohou situovanou v jihovýchodní části Kladské kotliny, mezi masivem Sněžníku a Bialskými horami na soutoku řek Morawka a Kamienica. Po měnících se panstvích, naposledy pod pruskou správou, ztratil Wilhelmsthal v důsledku úpadku těžby v roce 1892 svá městská práva. Po druhé světové válce připadla osada v roce 1945 Polsku a byla přejmenována na Bolesławów. Nejvíc Bołesławów vylidnil závěr 2. světové války. Původní obyvatelé, kladští Němci byli vysídleni a nově příchozí Poláci již osídlili tyto končiny jen zčásti. Městská práva už nebyla obnovena, dnes patří městečko do obce Stronie Śłąskie. Kościół św. Józefa Oblubieńca je barokní stavba ze 17. století, zásadně přestavěný v barokním slohu v letech 1672–1675. Plní funkci Diecezální svatyně sv. Josefa, Ochránce rodin.

Góra Oliwna w Bolesławowie (Olivetská hora v Bolesławowě) --- Nachází se na svahu Zawady u staré Staromoravské cesty a je to bývalé místo modliteb. K sochám vede malebná křížová cesta. Z Góry Oliwnej se rozprostírá krásný výhled na okolní hory Mlyńsko (990 m) či Suchou Kopu (1062 m) a údolí horského potoku Morawka pramenícího v Górach Bialskich (severovýchodní část Králického Sněžníku). Morawka se v městě Stronie Śląskie vlévá do řeky Biała Lądecka (česky Landecká Bělá). Ta dále do Kladské Nisy a ta ještě dále do Odry. Zdejší výjev Krista na hoře Olivetské pochází z roku 1833 a autor je neznámý. Malá zahrádka ukrývá jednotlivé sochy. Zřejmě nejstarší anděl je již z roku 1832. Před andělem jsou spící apoštolové zleva Jan, Petr a Jakub. Modlící se Ježíš je poněkud stranou u plotu zahrádky. Dílo bylo několikrát opravováno, poprvé malířem Reimannem z Lądka-Zdroju, naposledy v roce 2007 restaurátorkou Ewou Bajer.

Cisowy Rozdół --- Kaňonovité údolí pod vrcholem Porebek.

Porębek (898 m n. m.) --- Je vrchol v Masywie Śnieżnika, ležící na území Śnieżnického krajinného parku. Obklopen smrkovým lesem se tyčí na severovýchodním hřebeni Śnieżnika. Charakteristická geologická stavba s rulami a břidlicemi dodává tomuto místu osobité kouzlo. Vrch obejdeme po vrstevnici, kterou prochází mezinárodní turistická trasa E3 (Szklarska Poręba - Pasterka, což je chata PTTK, která se nachází v srdci Stolových hor, u paty Szczelińca Wielkiego, v nadmořské výšce 700 m n. m.). Po trase E3 zároveň vede cyklotrasa "Niebieski szlak rowerovy".

Přírodní rezervace Śnieżnik Kłodzki --- Chrání nejvyšší pohoří Východních Sudet s bylinnou vegetací představující zbytky karpatského prvku v Sudetech.

Schronisko PTTK "Na Śnieżniku" --- Chata "Na Sněžníku" se nachází v polských Sudetách, na západním svahu hory Králický Sněžník, nedaleko česko-polské hranice v nadmořské výšce 1 218 m. Tato nejstarší polská horská chata má bohatou historii, sahající až do 19. století, kdy ji v r. 1871 nechala postavit princezna Marianna Oranžská - paní Kamieniece Ząbkowického ve švýcarském stylu. Dnes nabízí ubytování v 58 lůžkách a je vyhledávaným místem pro turisty, s přístupem po značených turistických stezkách z Polska i České republiky. Ochutnat zde můžete národní polský pokrm "Bigos", který do Polska pravděpodobně přišel v 15. st. spolu s králem Vladislavem II. Jagellem, který toto jídlo podával na jím pořádaných lovech. Dát si můžete také tradiční staropolskou polévku s kváskem "Żurek".

Historický trojmezník Čech, Moravy a Kladska --- Historický trojmezník na KS je nejvyšší nejvýše položený (1 410 m n. m.) hraniční kámen v ČR. Jedná se o trojmezní kámen do tří historických zemí Koruny České, který označuje historické trojmezí království Českého, markrabství a hrabství Původně Moravského Kladského. hranice mezi Čechami a Moravou vedly tokem řeky Moravy téměř pod lavinový svah "Ve Strži", aby hranice odbočila na severozápad přibližně k Vlaštovčím kamenům na hřeben Králického Sněžníku k hranici Kladska. Trojmezník značí nejsevernější bod historické česko-moravské hranice. Z trojmezí se tedy dalo vydat do tří historických zemí Koruny České – Čech, Slezska (zde tedy jeho polskou část, konkrétně Kladsko, které v roce 1459 povýšil český král Jiří z Poděbrad na hrabství) a Moravy (Markrabství moravské vzniklo v roce 1182). Země Koruny české, přesněji Koruna království českého, zkráceně Koruna česká, někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále. Korunu českou právně ustanovil v rozsahu územních zisků svého otce Jana Lucemburského Karel IV. svými bulami ze dne 7. dubna 1348. Pojem koruna představoval nadosobní princip, přirovnatelný k dnešní instituci státu, který stál nad panovníkem i nad zemskou obcí. Lenní propojení jednotlivých zemí tak už do budoucna nebylo vázáno ani na osobu panovníka, ani na vládnoucí dynastii, nýbrž na Korunu, monarchii jako takovou. Viditelným symbolem tohoto principu byla česká, tzv. Svatováclavská koruna, které celý tento státní celek oficiálně patřil. Na jednu stranu tak byl koncept Koruny české jakousi obranou před zneužitím královské moci, neboť si král korunu, a tím i vládu nad svými zeměmi, jen vypůjčoval od svatého Václava. Na druhou stranu tento koncept mohl vést k centralizaci moci v rukou panovníka, neboť to byl právě a jedině král, kdo měl právo na hlavě nosit Svatováclavskou korunu, a kdo byl jejím prostřednictvím bytostně spojen nejen se svými zeměmi, s českým zemským patronem svatým Václavem, ale i se samotným Kristem, jakožto Králem králů. Termín Koruna a stůl Českého království se však poprvé objevuje už roku 1322 za vlády Jana Lucemburského. Ve smyslu historického a státoprávního termínu (jako sjednocujícího pojmu vyjadřujícího příslušnost té které korunní země k teritoriu ovládanému českým králem) zanikla Corona regni Bohemiae teprve se vznikem Československé republiky roku 1918. Rovněž tak Pruské království zaniklo také až v r. 1918. Po válkách o rakouské dědictví Kladsko připadlo Prusku, po 2. světové válce zas připadlo Polsku. Přesuny katastrů a obcí nakonec udělaly své i v naší republice k dnešnímu stavu hranic.

Králický Sněžník --- Králický Sněžník polsky Śnieżnik je pohoří a hora nacházející se ve Východních Sudetech na hranicích České republiky a Polska. Východní Sudety je geomorfologická a historická oblast na pomezí polského a českého Slezska, východních Čech a severní Moravy. Tato oblast zahrnuje pohoří Jeseníky (s Hrubým a Nízkým Jeseníkem), Rychlebské hory a Kralický Sněžník. Termín "Východní Sudety" je tradiční název pro tuto horskou oblast, která se rozkládá od Kladské kotliny na západě až k Moravské bráně na východě. Dnes je nazývána "Jesenická podsoustava″.

Sedlo Stříbrnická" (1 212 m n. m.) --- Současný trojmezník Čech, Moravy a Kladska.  Na rozdíl od historického trojmezí, dnešní Trojmezí je v "sedle Stříbrnická", kde se dnes střetávají hranice okresů Šumperk, Ústí nad Orlicí a Kladsko, resp. krajů Olomouckého (Morava), Pardubického (Čechy) a vojvodství Dolnoslezského (Polsko). Historické české území hrabství Kladského přibližně odpovídá současnému okresu Kladsko (Powiat Kłodzki). Při územní a správní reformě v roce 1960 byla hranice Čech a Moravy posunuta východním směrem na hřeben s vrcholy Stříbrnická, Sušina a Podbělka. Od tohoto roku leží vrchol Králického Sněžníku i s pramenem řeky Moravy na území Čech. Preambule ústavy ČR začíná: My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Povědomí o tom, odkud kam tyto země sahají, jsou však často zkreslené. Na vině je současné krajské uspořádání, které nejenže na historické země nebere ohled, spíše je záměrně potlačuje. Sedlo je pojmenováno podle vnitrozemského vrchu "Stříbrnická" (1 250 m n. m.), který leží na hranici Pardubického a Olomouckého kraje. Sedlem a kolem vrcholu dnes vlastně prochází současná zemská hranice Čech a Moravy.

Horská Chata Návrší --- Horská chata z roku 1928 v nadmořské výšce 900 m je nejvýše položená chata na české straně Kralického Sněžníku. Ochutnat můžete jídla z domácí kuchyně. Vyhlášené jsou borůvkové knedlíky. Tradiční představě o horské chatě, horské boudě, odpovídají "Schronisko Na Śnieżniku" v Polsku a pak turistická chata "Návrší", která je na straně české. V minulosti do této skupiny patřila na české straně i "Lichtenštejnova chata".

Vytvořeno 07. října 2025 ........................................................................................................................................ Aktualizováno 07. října 2025