Do Pstrążne na pstruha 24. srpna 2019

Do Pstrążne do skanzenu a na pstruha

KČT Slovan Pardubice

Charakter trasy a obecné informace                                                                                            Trasa vede zvlněným terénem Kladského pomezí, po turisticky značených přírodních cestách. Jelikož budeme na výletě i na skok v zahraničí u našich polských sousedů, mějte u sebe platný doklad totožnosti! Ve skanzenu i ve smažírně pstruhů berou české koruny. Vstupné do skanzenu bylo kolem 40 Kč, pstruh stál kolem 100 Kč.

Trasa 16 km a stoupání 392 výškových metrů                                                                          Velké Poříčí železniční zastávka - po žluté značce přes rozcestí Velké Poříčí náměstí (700 m); Žďárky (4,5 km); Závrchy (6,5 km) - zde po modré značce vpravo ke státní hranici a do Pstrazne (7 km), zde na okraji vlevo ve stráni smažírna pstruhů, 200 m dále po modré je vpravo vchod do skanzenu lidové architektury - poté se vrátíme stejnou cestou zpět do osady Závrchy (9 km) - zde na rozcestí vlevo po červené značce přes rozcestí Vysoká Srbská (12 km); Hronov Jiráskův dům (14,8 km); Hronov náměstí (15 km); Hronov železniční stanice (16 km).


Vlastivědně - poznávací text
1. Velké Poříčí - Městys Velké Poříčí navazuje z jihu na město Hronov. V minulosti bylo Velké Poříčí součástí Hronova, od roku 1991 je samostatné. V současnosti zde žije 2448 obyvatel. Název je odvozen ze slov "podél řeky", či "v poříčí" Metuje. Z různých historických pramenů se dovídáme, že zdejší krajina byla souvisle osídlena na přelomu 13. a 14. století za kolonizační činnosti pana Hrona z Náchoda z rodu Načeraticů. Dominantou je kostel Navštívení Panny Marie z roku 1910. Mezi turisty je známé Velké Poříčí každoročně 8.5., kdy zde městys pořádá turistický pochod Poříčské toulky. Ten každoročně navštíví velké množství turistů.

2. Pstrążna (česky Stroužný) - Obec Stroužný leží v tzv. Českém koutku na Kladsku při státní hranici v blízkosti Náchoda. Jde o přesah tradičního českého osídlení na Kladsko, které vlivem historických událostí připadlo po r. 1742 Prusku a po r. 1945 Polsku. Ještě před první světovou válkou byly vesnice na obou stranách hranice v živém kontaktu, vlivem poválečného vývoje však česká komunita na Kladsku prakticky zanikla. Hlavním turistickým lákadlem je muzeum lidové architektury Sudetského pohoří. Skanzen leží v rozlehlé stráni, na nejvyšším bodě skanzenu je větrný mlýn, od něho je krásný výhled na Krkonoše. 

3. Hronov - Město Hronov ležící v Kladském pomezí má v současné době zhruba 6200 obyvatel. Mezi nejznámější rodáky patří bezesporu Alois Jirásek, v jehož rodném domku je dnes jeho památník. Rodný domek se řadí mezi cenné památky lidové architektury z 18. století. V přilehlém parku vyvěrají prameny Hronovka a Regnerka s alkalicko - železnatou vodou. Hronovskému náměstí dominuje budova divadla, které bylo postaveno podle návrhu architekta Freiwalda. Každoročně se zde pořádá festival amatérského divadla Jiráskův Hronov. Ve druhém patře divadla se nachází Jiráskovo muzeum. Další dominantou je na návrší poblíž centra pozdněrenesanční zvonice z roku 1610 z kostelem Všech svatých.


Výlet připravil a vede

Luboš Ďatko (723 366 096 O2), lubos.datko@gmail.com.                                                    Budu rád, když se mi před akcí nezávazně nahlásíte na mail či telefon, abych si mohl udělat obrázek o orientačním počtu účastníků.